Nejsem nijak vášnivý čtenář, ale knihu Užít si rozvod do poslední slzy jsem přečetla jedním dechem. Tak poutavé, upřímné vyjádření pocitů ženy, manželky a především matky, mi dodalo sílu řešit můj nefunkční vztah.

Verunka mi touto knihou v mnohém pomohla a za to jsem jí vděčná.

Michaela Kopecká

Jsi boží nástroj! Takhle psát Tě žádná škola nemohla naučit! Dřív se tak („boží dřevo“) starší vymezovali vůči mladším, zdánlivě nešikovným, ale v dnešní době růstu obráží boží dřevo krásnými životaschopnými ratolestmi!

Jaroslava Košťálová

Tento autobiografický příběh jedné velmi silné ženy, která prožívá svůj rozvod je velmi inspirativní. Autorka popisuje různé fáze, kterými prochází při rozvodu a po něm. Čtenář se tak dostane pod povrch a díky poutavě popsanému průběhu se ocitá v centru dění. Na vlastní kůži jsem tohle zažila jako dospívající, když se rozváděli mí rodiče. Člověk při svatbě věří, že je to navždy, ale tohle není nikdy jisté. Lidé se můžou změnit, partneři se můžou od sebe vzdálit a láska může časem vyprchat a nebo vzplát k jiné osobě. Líbí se mi, že autorka zmínila výčet pozitivních věcí, které by se nestaly, nebýt rozvodu. Například by určitě nenapsala tuto knihu. Ten zbytek můžete zjistit, když si ji přečtete. Věřím, že opravdu může být pro spoustu inspirativní, motivující a zároveň malým lexikonem, jak se z toho nezbláznit, nastane-li tato situace.
Nezapomeňte, že „nikdy nejsme sami a to, co se nám děje, se děje dobře.“
Možná ten význam nechápeme teď, možná jej ani zítra nebudeme znát, ale jednou určitě ano.

Jana Šamsová

Tato kniha mne zaujala svým názvem. Užít si rozvod? Jak se to dělá?
Jedná se o autobiografickou knihu. Autorka nás nechává nahlédnout pod pokličku svého života. Jak ji změnil rozvod s manželem? Když zůstala sama se dvěmi malými dcerami?
Rozhodně nečekejte zhroucenou ženu, která hází špínu na svého partnera. Naopak zde najdete silnou ženu, která se snaží najít svoji cestu, poučit se a žít dál, co nejlépe.
Je to kniha ze života (o životě), která pohladí, pobaví a donutí vás se zamyslet.
Mám za sebou stejnou zkušenost jako Verča (rozvod, nový partner, role macechy….), takže v dost situacích jsem se poznala a měla jsem teď možnost nahlédnout na ně i jinýma očima.

Mně se kniha moc líbila – sdílení pomáhá a vidět, že v tom nejsme sami, je fajn. Úplně teda nevyhledávám ty duchovní cesty, ale každý máme svoje.
Styl psaní mi seděl. Je vidět, že Verča miluje češtinu a umí si s ní krásně pohrát.

 Jezinka78

Prošla sis ohněm a stále na sobě pracuješ. Věřím, že to pro Tvé dcery má veliký význam. Máš můj obdiv! Ani si neumím představit, že bych musela něčemu takovému čelit.
Moje cesta je jiná.

Skvělá jednohubka, která má hloubku!

Wow, jedno velké wow.

Čtení téhle knihy bylo jako vylovit odpoledne na půdě deník a zvědavě nakouknout dovnitř komu patří a co tam najdete. No o chvilku později zjistíte, že jste došli k poslední stránce a venku už je tma.

I když se může zdát, že jde o návod pro všechny, kteří se rozvádí, není tomu tak. Jde o cestu za sebepoznáním, sebeláskou a vyjádřením hluboce osobních myšlenek a postojů sama k sobě i vůči ostatním.

Tím chci říct, že ať už jste kdokoliv a procházíte si čímkoliv, můžete si z knihy něco odnést. I já jsem se v určitých věcech našla.

Autorka má navíc opravdu talent a cit pro psaní a je si toho sama vědoma. Knihu jsem otevřela večer a dočetla ji u ranního kafe.

Můžu jen doporučit!

Bry.cte

Netajím se tím, že miluji biografie. Možná si říkáte, co na nich vidím? Ale pro mě jsou zdrojem inspirace. Moc ráda si hledám mentory a zajímám se o životy zajímavých lidí. Třeba těch, kteří jsou v životě šťastní, protože si šli za svým snem.

Knížka Veroniky je od první do poslední stránky inspirativní. Doslova se jedná o emoční horskou dráhu, která je ale hezky vybalancovaná. Nečtete tedy uplakanou zpověď ženy, která neví, co se sebou. Čtete zpověď silné ženy, která si prošla těžkých obdobím. Ustála ho po boku dvou dcer a později i nového partnera.

Příběh je vyprávěný s lehkostí. To ošklivé je tam zmíněno velice taktně. Autorka svého bývalého muže neuráží, neobviňuje, jen se snaží dalším ženám předat svou zkušenost a pohled na soužití s opačným pohlavím. Dokonce sama uznává, že nikdy není chyba jen na jedné straně.

Bylo velice poučné dozvědět se o tom, jak to probíhá u soudu, když se rozvádíte. Podle mě už poté člověk nikdy nebude jako dřív. Bude obohacený o velikou zkušenost, která jde ne vždy ustát s lehkostí.

Veronika to vše zvládla. Našla si cestu. Své mentorky a mentory. Pomoc. Ale především to vše zvládla sama v sobě zpracovat a napsat díky tomu tuto inspirativní knížku, která pomáhá. Podle mě je vhodná nejen pro ženy, které uvažují o rozvodu, nebo si jím prochází, ale i pro ženy, které ve vztahu tápou. Nebo jsou jako já ve vztahu spokojené, ale rády poznávají další inspirativní ženy.

Jen bych ráda zmínila, že na mě byly v knížce občas moc dlouhé věty na několik řádků a v těch chvílích jsem se trošku ztrácela v myšlence. Plus bych uvítala o něco delší část s ,,nevlastním dítětem tam jsem si chvílemi ten vztah vykládala dost negativně.

Knížka je jako celek krásná. Plná naděje, životních snů, cílů a všudypřítomné lásky. Příběh Veroniky mě dojal a rozhodně ho vřele doporučuji nejen ženám.

Oblíbená věta z knihy:
Šlo se mi tak snadno, dýchalo se mi lehce a moje duše si uvolněně zpívala.

Marie Hamáková, autorka knihy Dvě tváře lásky, IG @maryshine_svetknizek

Samotný název knihy je velice nápaditý a upoutá čtenářovu pozornost, i když není příliš veselý. Žádní manželé si přece nepřejí ukončit svůj vztah rozvodem, ale život má svá vlastní pravidla.
Co bych na knize určitě ocenil, je to, že se jedná o reálný příběh ze života. I když si myslíte, že váš život jde podle plánu – máte dům, dobré vzdělání, práci, která vás baví, a snažíte se zapadnout do společenských ideálů – stačí jedna maličkost a všechno se vám může zhroutit jako domeček z karet.
Pokud někdo očekával příběh založený na obviňování partnerů nebo zpověď zhrzené ženy, která si potřebuje vybít všechen vztek na manželovi, bude zklamaný. Samozřejmě, rozvod přináší spoustu nepříjemných emocí a obviňování, ale za nefungující vztah jsou vždy zodpovědní oba partneři. Autorka ve své knize upřímně a objektivně přiznává i své chyby, což velice oceňuji.
Nepříjemná a nečekaná zpráva Veroniku šokovala, její život se během pár vteřin obrátil o 180 stupňů a tíha situace na ni dopadla plnou vahou. Srazilo ji to na kolena, ale rozhodla se vystoupit ze své komfortní zóny, zvednout se a bojovat, protože to musela udělat pro sebe.
Život nám přináší lekce po celou dobu, a ne jinak je tomu i ve vztazích. Naše pocity, emoce a křivdy si neseme dál, ale jen my sami se s nimi musíme vypořádat – nikdo jiný to za nás neudělá. Každý musí najít svůj způsob, jak se z těchto situací dostat a znovu najít rovnováhu ve svém životě. Je důležité přiznat si, že ne všechno dokážeme zvládnout, protože nejsme „super lidé“, a ne vše můžeme ovlivnit. Směřování osudu často nejde ovládnout tak, jak bychom si přáli. Přijetí této skutečnosti je dalším krokem k tomu, abychom se vrátili zpět na správnou cestu.
Kniha je velmi autentická, přímá, poučná a hlavně inspirující. Nebojte se vystoupit ze své komfortní zóny a vydat se neprošlapanou cestou. Každá změna vás vyvede ze stereotypu a otevře vám nové možnosti, jak žít život podle vlastních představ. V neposlední řadě je důležité umět vyjádřit, když se vám něco nelíbí, a upřímně hledat společné řešení.
Pokud potřebujete nakopnout ke změně tato kniha vám bude skvělou inspirací.

Srovny, IG @pribehy_stranek